Už dlouho jsem nebyla z žádného místa tolik paf jako z pražských Dívčích hradů. Možná je to tím podzimem, možná tím výhledem na další má oblíbená pražská místa … Jste tady ve městě a vlastně mimo…celé mi to tady tak nějak evokuje skotskou krajinu, kde jsem sice nikdy nebyla, ale tak nějak zeleně, skalnatě, zalesněně si to tam představuju. No prostě nádhera. A taky to místní světlo. Dřív jsem při focení rozlišovala světlo během dne, milovala to brzké ranní a těsně podvečerní, ale když objedete pár míst a vyfotíte je v tu samou denní dobu, totožnou technikou se stejným nastavením, zjistíte, že to stejný není… A je to boží 🙂 Stejně jako tihle dva. Ještě větší radost než zachytit pár jejich hezkých společných momentů pro mě byla možnost se potkat, popovídat… a samozřejmě jim ukázat tohle supr místo!